1.9.2009
Charakteristika města Krnova

Geografie
Město Krnov je situováno v severovýchodní části České republiky na soutoku řeky Opavy s Opavicí, v podhůří Nízkého Jeseníku v těsné blízkosti česko-polské hranice v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji. Dle počtu obyvatel se jedná o 48. největší město v ČR (25 090 obyvatel – stav k 31.12.2008 /zdroj ČSU/). Krnovsko má charakter průmyslově – zemědělské oblasti. Rozloha města: 44,4 km2.

Historie
Město Krnov se vyvíjelo postupně. O této skutečnosti vypovídají písemné doklady, které vzpomínají újezd a později v 2. pol. 13. stol již město se slovanským názvem Kyrnow a později s názvem německým Jägendorf. O postupném vývoji vypovídá i nepravidelný půdorys historického jádra a síť původních ulic. Toto uspořádání se neměnilo do 2. pol. 19. stol., neboť město bylo obehnáno hradbami, jejichž pozůstatky jsou patrné v torzu i dnes. Do města vedly tři brány, které odpovídaly důležitým cestám, které tudy procházely. Krnov byl křižovatkou obchodních cest ve směru Opava, Bruntál – Olomouc a směrem severním na Hlubčice (Glubczyce, dnes PL). Základní formování města bylo ukončeno již ve 13. století.
Město vzkvétalo díky obchodu a rozvinutému soukenictví.
Rozdělením Opavského knížectví v roce 1377 vzniklo samostatné Krnovské knížectví se svými správními institucemi a orgány.
V roce 1523 bylo knížectví prodáno markrabímu Georgovi Hohenzollernovi z Ansbachu, Hohenzollernové vystavěli v Krnově zámek, který je významnou dominantou centra města. Posledním Hohenzollernem na krnovském panství byl Jan Jiří Krnovský, vrchní velitel vojsk Friedricha Falckého. Za své protivení císaři byl mu zkonfiskován majetek a novým majitelem Krnovska se stal Karel z Lichtensteina. Osudy tohoto rodu jsou spojeny s Krnovem až do r. 1945.
Zásadním způsobem ovlivnily vývoj města války mezi Rakouskem a Pruskem. Mír z roku 1742 znamenal rozdělení území a ztrátu historicky vytvářených hospodářských vazeb. Odtrženo bylo celé Hlubčicko (dnes PL), Krnov se stal hraničním městem a ekonomické zájmy krnovských se musely přeorientovat ze Slezska na Moravu a Rakousko.
Svou středověkou tvářnost a uzavřenost ztratilo město s industrializací ve 2. pol. 19. stol. Po zboření městských hradeb vyrostly na takto uvolněných pozemcích továrny zaměřené především na textilní produkci, později se k nim přidala také strojírenská výroba (textilní stroje, železniční dílny). Od 70. let 19. století je s Krnovem spojena významná tradice varhanářské výroby Továrny bratří Riegrů. K modernizaci města přispěla také železnice, první vlak projel Krnovem v roce 1872. Z Krnova jezdily vlaky do Opavy, Olomouce, Hlucholaz (PL) a Hlubčic (PL), uvažovalo se o výstavbě trati do Ratiboři.
Během krátkého období 1869 – 1910 se počet obyvatel Krnova zdvojnásobil. Vedle industriálních objektů, vznikly v tomto období nové ulice a náměstí, veřejné objekty, na rekonstrukcích a stavbách továrnických vil se podíleli významní architekti Rakousko-Uherska i Německa.
Do podoby města Krnova a života jeho obyvatel tragicky zasáhla 2. světová válka. Město vzniklo kolonizací a většina jeho obyvatel se také ve 30. letech 20. století hlásila k německé národnosti. Počátkem roku 1945 byl Krnov vážně poškozen bombardováním spojeneckých vojsk, při poválečném odstraňování trosek zanikly celé ulice v historickém centru. Němečtí obyvatelé byli vysídleni a příchod nového obyvatelstva z různých koutů Československa znamenal ztrátu tradic území. Obraz města byl výrazně poškozen také odstraněním hodnotných historických staveb v 70. a 80. letech 20. století.

Současnost
Nedávnou historii Krnova výrazně poznamenala ničivá povodeň, která v roce 1997 zaplavila téměř celé město. Kromě ztráty jednoho lidského života a obrovských materiálních škod (440 milionů korun) na stavbách a komunikacích, jí padlo za oběť sto stromů v městských parcích a velké ztráty utrpěly také městské lesy.
V posledních dvou desetiletích se Krnov mění z města průmyslového na město zelené.Většina staveb se dočkala obnovy a stejně zasloužené pozornosti se dostává péči o zeleň. Priority města jsou koncepčně zaměřeny nejen na historické parky, ale vznikla řada nových lokalit, ve městě samotném a v příměstských lesích, které poskytují příjemné prostředí a osvěžení nejen obyvatelům města, ale i jeho návštěvníkům. Naplňování cílů zaměřených na vytváření atmosféry města nejen příjemného na pohled, ale také příznivého a vlídného pro život, přineslo Krnovu prestižní titul Město stromů 2008/2009.